Inference a predikce
Jaký je rozdíl mezi odvozením a předpovědí? Obě slova se týkají závěru založeného na nějakém faktu, zkušenostech nebo pozorování. Rozdíl však spočívá v mírném rozptylu použití v jednom slově nad jiným za určitých okolností.
"Inference" je podstatné jméno a jeho význam je akt nebo proces dosažení závěru o něčem ze známých skutečností nebo důkazů. "Inference" může být slovní výpověď, ale častěji se to týká myšlenkového procesu. Například: Vypadá to jako rozumný závěr, že je venku zima, protože všichni, co vidím, mají na sobě kabát. Závěr se obvykle týká něčeho s jistou mírou jistoty založené na faktech, jako jsou statistiky, výpočty, pozorování nebo zobecnění. "Infer" je slovesná forma "dedukce", která má stejný význam, tvořit názor nebo dospět k závěru založenému na známých skutečnostech. Například: Můžeme se domnívat, že je studené venku na základě toho, co vidíme na sobě. Synonyma obsahuje slova jako 'surmise', 'deduce', 'reason' a 'conclusion'.
"Predikce" je také podstatné jméno. To znamená prohlášení o tom, co se v budoucnu stane nebo se může stát. "Předpověď" je zpravidla verbální prohlášení, ale může to znamenat jen myšlenkovou myšlenku. Například: Předpověděl jsem, že zítra sníh bude. Existuje také běžně používaná slovesná forma "předpovědi", "předvídání". "Předvídat" znamená říct, že v budoucnosti se něco nebo jistě stane. Například: Předpovídám, že zítra bude sníh. Zatímco "předpověď" a "předpovědět" jsou obvykle založeny na nějakém faktu, pozorování, zkušenostech nebo vědeckých důvodech, tyto významy za těmito slovy nemají určitou jistotu, že se vyskytnou. Něco, co někdo předpovídá, se může nebo nemusí skutečně stát. Dobrým příkladem každodenní předpovědi je předpověď počasí. To, co se předpovídá nebo předpokládá, je založeno na vědeckých důkazech, ale není to jistota, jen pravděpodobnost.
Rozdíl v používání těchto slov závisí hlavně na čase. "Inference" se používá, když je dosaženo závěru ze známých důkazů a "zásah" nutně nemusí být o budoucích událostech, jen o závěru o něčem, co není v současné době známo nebo pochopeno a které lze dosáhnout některými způsoby uvažování. Obvykle při budoucích událostech se používá "předpověď" spíše než "závěr", protože budoucnost je vždy neznámá, a to i s důkazy a důvody. Například by člověk mohl vyvodit závěr, že chlapec s untied botami vyrazí a padne, a to by bylo technicky správné. Existují logické důkazy a důvody nám říkají, že je pravděpodobné, že slovo "předpověď" je pravděpodobnější, protože je stále v budoucnu. Mohli bychom říci v této situaci: Předpovídal jsem, že chlapec s untied botami padne, a protože ho vidím plakat, mohu se domnívat, že ve skutečnosti spadl a ublížil se. V tomto příkladu se pro budoucí událost používá "předpověď" a "závěr" pro závěr založený na pozorovatelných faktech.
