Starý zákon a Nový zákon
Bible je vnímána jako progresivní text, který se časem vyvíjel, a proto je Nový zákon považován za založený na událostech, systémech, smlouvách a slibech Starého zákona.
Starý zákon nám říká, proč Židé hledali Mesiáše, zatímco Nový zákon nás přivádí k evangelímům. Starý zákon pomáhá při identifikaci Mesiáše jako Ježíše z Nazaretu kvůli složitým proroctvím o něm včetně těch, které se týkají jeho narození, způsobu smrti, vzkříšení atd. Několik židovských zvyků je v Novém zákoně skryto a jejich úplné pochopení lze získat pouze ze Starého zákona. Nový zákon ve skutečnosti zaznamenává v evangeliích plnění několika proroctví, která byla učiněna ve Starém zákoně. Několik proroctví v Novém zákoně je založeno na proroctvích ve Starém zákoně. Avšak od doby, kdy Nový Zákon pokračuje v toku zjevení, pomáhá lépe objasnit učení, které v Starém zákoně často nebyly příliš jasné.
Člověk byl oddělený od Boha skrze hřích, uvádí Starý zákon, zatímco Nový zákon prohlašuje, že člověk může obnovit a znovu získat svůj vztah s Bohem. Starý zákon nám pomáhá porozumět Božím slibům a Nový zákon nám ukazuje, jak mají a čeho se stane.
