Holandské a německé
Holandština je německý jazyk mluvený na mnoha evropských územích. Země, které mluví holandštinou jako mateřský jazyk, jsou Belgie, Nizozemsko a Surinam. Tam jsou také menší komunity, ve Francii a Německu, stejně jako mnoho bývalých kolonií holandského, které používají to jako první jazyk. Holandský jazyk je velmi podobný různým západoněmeckým jazykům, například němčině a angličtině. Vzniklo mnoho dalších kreolských jazyků, včetně jednoho z oficiálních jazyků, které se v Jižní Africe mluví, afrikánštiny.
Stejně jako v Nizozemsku je německy také západoněmecký jazyk, který je úzce spjat s angličtinou. V Evropě je to první mluvený jazyk v Německu a Rakousku a mezi velkou částí domorodců ve Švýcarsku. Tam jsou další komunity mimo Evropu, které široce mluví německy, obzvláště v USA, Kanadě, Argentině a Brazílii.
Nizozemský jazyk leží zhruba mezi německou a angličtinou. Mezi nápisy angličtiny a nizozemštiny, jakož i mezi nizozemštinou a němčinou existují některé nápadné podobnosti. Písmena, která jsou identická v holandštině a němčině, se vyslovují víceméně stejnou, s výjimkou, že Němčina má rozdíl v vyslovování některých dopisů, například když mluví německy, aspirace se používá pro písmeno "K", zatímco pro holandské aspirace se nepoužívá. Také slovo "S" v němčině se vyslovuje mezi "S" a "Z" a "G" jako "gama" stejně jako v řečtině, ale v holandštině je to "kh".
Nicméně některé regionální dialekty v němčině používají holandské výslovnosti nebo mluví pouze holandský, protože je to jednodušší než němčina. V němčině je tvrzeno, že existují velmi složité deklinace, spojovací časy a zájmeno. Zatímco holandština má pouze jeden základní případ, německý má čtyři. Holandská výslovnost je poměrně přímočará, většina souhlásek zní jako angličtina, s výjimkou několika výjimek. Existují ovšem aspekty jazyka, které ztěžují, zejména anglicky mluvícím osobám, jako je pravopis, a způsob, jakým mají být umístěny samohlásky.
Stejně jako Němčina, holandština má spoustu hrdelních zvuků, zejména "ch" a "g". Dva zvuky jsou docela podobné, hodně jako "ch" v "bach". Mluvit o těchto zvucích znamená, že musíte manipulovat s ústy a krkem, což může být zpočátku divné.
Souhrn: 1. Holandština je první jazyk v Belgii, Nizozemsku a Surinamu, zatímco německý jazyk je prvním jazykem v Německu a Rakousku. 2. Němčina výslovnost, pro některé dopisy, používá aspiraci, zatímco holandština není, např. pro písmeno K. 3. Němec má komplikovanější deklinace a subjunkční čas, zatímco holandština je vnímána jako jednodušší. 4. Němec má čtyři případy, zatímco holandština má jeden základní případ.
