Rozhodování a zprostředkování

Anonim

Je extrémně časté být součástí situací, kdy není možné jednomyslné stanovisko mezi dvěma nebo více stranami. Na světě existují různé typy lidí, pocházejících z různých částí, které patří k různým kulturám a náboženstvím, a mají tedy různé názory, myšlenky a myšlenky. Proto není vždy snadné se vyrovnat se vzájemně přijatelným názorem nebo rozhodnutím, ať už je to domácnost, pouhá firma, partnerství dvou nebo více lidí nebo velká firma s deseti režiséry, kteří ji pilotují. Není to tak velká dohoda, než je situace, kdy nastane spor nebo mnohem nežádoucí, boj. Nesouhlasím s jednou věcí pro budoucí rozhodnutí je v pořádku, ale již má nějaký problém, nebo spor, který je třeba řešit, se stává velmi obtížným, jestliže zde dochází k rozdílu názorů. Existují však určité metody, které lze použít k vyřešení problému nebo sporu za předpokladu, že obě strany souhlasí, že se k němu připojí. Dva z velmi účinných a široce přijatelných postupů jsou arbitráž a zprostředkování. Oba mohou vyřešit danou záležitost, ale nejsou stejní. Jsou odlišná v opatřeních, která přijmou, a řešení, které navrhují, a nesmějí být navzájem zaměňováni.

Zprostředkování je nejprve formou alternativní řešení sporů, tj. Alternativní řešení sporů a je často používáno v právních předpisech. Má nějaké konkrétní účinky a může se použít k řešení problému mezi dvěma stranami. Chcete-li tomu jednodušeji pochopit, zkuste si myslet, že zprostředkování, odvozené od média, se týká centrální cesty. To zase znamená, že pokud mají dvě strany rozdíly v názorech, než je řešení použít zprostředkující cestu, pokud to vyhovuje. To by znamenalo, že žádná ze stran nedosáhne přesně to, co chtějí, na úkor druhého, ale ani jedna ze stran úplně neztratí to, čeho stojí. Zprostředkované řešení je takové, že oba mohou být částečně uspokojeny. Aby bylo takové zprostředkované řešení vyvinuta, musí třetí osoba, známá jako mediátor, vstoupit. Úkolem třetí strany je vyjednat dohodu mezi prvními dvěma. Musí se však postarat o to, aby mediátor byl neutrální a nebyl zaujatý vůči žádnému ze dvou. Neprovádí proces, ale v podstatě to usnadňuje.

Na druhou stranu, rozhodčí řízení je způsob, jak vyřešit spor s pomocí jedné nebo více osob, které tvoří panel a jsou známí jako rozhodci. Obě strany se musí předem dohodnout, že budou souhlasit s rozhodnutím, které rozhodci (i) přicházejí. Znovu by rozhodce měl být neutrální a měl by přezkoumat důkazy a svědky a použít je k uložení rozhodnutí, které je vymahatelné u soudů, a také právně závazné pro obě strany.

Vzhledem k tomu, že při zprostředkování je soudní řízení zastaveno nebo pozastaveno, je na druhém místě nahrazeno rozhodčím. Pohybuje se i třetí zúčastněná strana. Zprostředkovatelé jsou obvykle pouze jeden na případ a nemusí mít žádnou formu právní odborné přípravy. Naproti tomu může být jeden nebo více rozhodců a také nemusí mít právní školení. Zprostředkovatel jednoduše usnadňuje diskusi a jejich rozhodnutí může dosáhnout výsledku nebo zůstat bez zablokování. Rozhodčí rozhoduje o této záležitosti, dokud nebude dosaženo řešení.

Shrnutí rozdílů vyjádřených v bodech

1. Zprostředkování - forma alternativního řešení sporů, tj. Alternativní řešení sporů, často používaná v právních předpisech; zprostředkování odvozené od média se vztahuje k centrální cestě, znamená to, že pokud mají dvě strany rozdíly v názoru, než je řešení použít zprostředkovatelskou cestu, žádná ze stran přesně nezíská to, co chtějí na úkor druhého, ale ani jedna ze stran úplně neztratí to, co zastávají, usnadněná zprostředkovatelem; Arbitráž - k vyřešení sporu s pomocí jedné nebo více osob, které tvoří panel a jsou známí jako rozhodci, musí obě strany předem souhlasit s tím, že budou souhlasit s rozhodnutím, které rozhodci

2. Ve zprostředkování je soudní řízení zastaveno nebo pozastaveno; na druhou stranu je nahrazen rozhodčím

3. Existuje jeden zprostředkovatel; jeden nebo více rozhodců

4. Zprostředkování může nebo nemusí dosáhnout řešení; arbitráž obvykle dělá